- Home
- About
-
Staff
- Commentaries by FPS Staff
- Rusakovich Andrei Vladimirovich
- Rozanov Anatoliy Arkadievich
- Research Briefs
- Tihomirov Alexander Valentinovich
- Shadurski Victor Gennadievich
- Sidorchuk Valery Kirillovich
- Brovka Gennady Mikhailovich
- Gancherenok Igor Ivanovich
- Malevich Ulianna Igorevna
- Prannik Tatiana Alexandrovna
- Selivanov Andrey Vladimirovich
- Sharapo Alexander Victorovich
- Testimonials
-
Conference Proceedings
- Amber Coast Transport Initiative Project Concept
- Nato and Belarus - partnership, past tensions and future possibilities
- OSCE High-Level Seminar on Military Doctrine
- Poland-Belarus: perspectives of cross-border cooperation
- Polish-Belarussian Transborder Customs Cooperation: сurrent Problems and Challenges
-
Reports
- We see the significant reduction of the U.S. Army in Europe
- NATO's International Security Role
- International seminar on issues in the Collective Security Treaty Organization
- Belarus-Turkey: The ways of cooperation - 2011
- Belarus - Poland: two decades of international relations
- Belarus-Turkey: The ways of cooperation - 2009
- International seminar Belarusian Diaspora: Past and Present
- The first Round Table
-
News Releases
- The conference on Overcoming the financial crisis
- Round Table on history and future of Belarus-Poland cooperation
- Seminar on Belarusian diaspora: past and present
- The conference on Belarus in the Modern World
- The conference on Economic, legal and informational aspects of cooperation in customs sphere
- Comments
- Contact
Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč a polský premiér Donald Tusk na summitu Východního partnerství
Autor:
ČTK/AP
Evropská unie se snaží nezapomenout na země, které byly kdysi součástí sovětského impéria. Ve Varšavě jednají zástupci Unie se zeměmi ležícími na východ od jejích hranic. Summit Východního partnerství ukáže, jak daleko od bran Evropské unie jsou Ukrajina, Gruzie, Bělorusko, Arménie, Ázerbajdžán nebo Moldavsko.
Unie chce především východní partnery ujistit, že s nimi chce i nadále upevňovat jak politické, tak ekonomické vztahy. Nadšení však rozhodně není tak silné, jak před lety, kdy projekt Východního partnerství vznikal. Problémy Unie a eurozóny překryly pozornost směrem na Východ.
EU je zároveň v pozornosti vůči postsovětským republikám rozdělená. Například pro Polsko, které momentálně předsedá Evropské Unii, je to hlavním tématem. S Ukrajinou a Běloruskem sousedí a vztahy s těmito zeměmi jsou pro Varšavu klíčové.
Audio
Varšavský zpravodaj Petr Vavrouška shrnuje hlavní body varšavského summitu
DOWNLOAD (STÁHNOUT)
Naopak Francie, Itálie nebo Velká Británie přiznávají, že Východní partnerství je pro ně okrajovou záležitostí a další rozšíření Unie si spíše nedovedou představit. Zástupci šesti postsovětských republik určitě tyto nálady v Unii cítí.
Nejblíže z nich má k Evropské unii Ukrajina, se kterou Brusel vyjednává smlouvu o volném obchodu a asociační dohodu. Polsko, které se v tom nejvíce angažuje, by si přálo, aby jednání skončila do konce roku. Momentálně je však největší překážkou aktuální
soudní proces s bývalou premiérkou Tymošenkovou , který Západ považuje za politicky motivovaný.Další země ovšem můžou o přibližování s Unií spíše snít. Nikdo jim určitě v této době nebude nic slibovat. Snad jen omezení vízové povinnosti a mírné otevření evropských trhů. Ale to také neplatí pro všechny země.
Do Varšavy nedorazil žádný představitel Běloruska. Prezident Lukašenko má zákaz vstupu do Evropské Unie a šéf běloruské diplomacie přímé pozvání odmítl. Ve Varšavě však jsou zástupci běloruské opozice, kteří právě nesedí ve vězení.