Home

FOREIGN POLICY: Belarus-European Union, Belarus-IMF, Belarus-Russia, Belarus-Lithuania, Belarus-Poland, Belarus-Turkey
SECURITY: Belarusian Nuclear Power Plant, Economic Crisis in Belarus, OSCE - Belarus, NATO and Belarus
TOPICS: death penalty in Belarus, Belarus and Eastern Partnership, Euronest, Belarus silent actions, Breivik in Belarus, Belarus in the Wikileaks
PERSONS: Lukashenka (Lukashenko), Byalyatski (Bialacki, Bialiatski, Beliatski), Bandarenka (Bondarenko), Maira Mora, Аndrzej Poczobut, Carl Bildt, Ferenc Kontra
ORGANISATIONS: Belneftekhim, BelAZ, Belomo, BelTechExport

Switch to English Version Pereiti k russkoi versii

Dialogue for security. The official site of non-governmental  association ]]> Foreign Policy and Security Research center ]]> (Minsk, Belarus)

Libor Dvořák: Rusko napouští technologický plyn do plynovodu Severní proud - Český rozhlas

Stavba plynovodu - Foto: Eva Holá

Stavba plynovoduFoto:  ]]> Eva Holá ]]>

Konec tranzitního diktátu! Podobnými proklamacemi uvítala včerejší zahájení technologických příprav a zkoušek těsnosti potrubí skoro všechna ruská provládní média.

Kupříkladu propagandistická vládní rozhlasová stanice Golos Rossji řekla, že spuštění této energetické dopravní tepny v zásadě odstraňuje nebezpečí, že by – jako se to stalo už několikrát – střední a západní Evropa nedostávaly svůj smluvně zajištěný ruský zemní plyn, protože by jeho dodávky blokoval jeho zatím rozhodující tranzitní přepravce, tedy Ukrajina. Poslední velká rusko-ukrajinská plynová válka se odehrála již před skoro třemi lety, na počátku roku 2009, a trvala skoro 20 dní. Poté premiéři Tymošenková a Putin podepsali smutně proslulou smlouvu, kvůli níž bývalá předsedkyně ukrajinské vlády v současné době stojí před soudem a hrozí jí desetileté věznění… 

Podívejme se na základní technické parametry nového podmořského plynovodu. Začíná v ruském Vyborgu a po 1224 km zatím končí v německém Grefiswaldu. Následovat by měly další etapy, které by ruský zemní plyn přivedly také do Skandinávie a Velké Británie. Podstatná je kapacita nové roury. Ta by v současné době při plném výkonu měla do Evropy za rok dopravovat 27,5 miliardy kububickýcj metrů plynu. Zanedlouho však bude dobudována i druhá paralelní potrubní cesta, a přepravní výkon plynovodu se tak zdvojnásobí. 

V této souvislosti se znovu začíná mluvit i o dalším novém ruském plynovodu Jižní proud, který by dosavadní tranzitní státy, především Ukrajinu a Bělorusko, obcházel z jihu. V případě tohoto projektu však ještě nejsou dokončena jednání s novými tranzitními státy, a jeho výstavba je proto zatím tak trochu na vodě – koneckonců i proto, že západní Evropa připravuje konkurenční projekt Nabucco a že někteří odborníci vyslovují pochyby, zda v Ázerbájdžánu a ve Střední Asii bude dost suroviny na to, aby mohla být naplněna obě potrubí. 

Dodávky ruského zemního plynu Severním proudem by měly být zahájeny zřejmě už počátkem října a slavnostního ceremoniálu příchodu prvního plynu novou cestou by se na německé půdě měl zúčastnit i prezident Medveděv. Pro nás a pro Slovensko je zajímavé, že nový plynovod by měl zásobovat i Českou a Slovenskou republiku, takže nová přerušení dodávek, jak jsme je několikrát zaznamenali v uplynulých deseti letech, už by nám neměla hrozit. 

Nejmenší radost z nového ruského projektu má samozřejmě Ukrajina. Až doposud se právě přes její území do Evropy dopravovalo 80 procent všech ruských dodávek. Právě Ukrajina neustále poukazovala na to, že nový plynovod je nadbytečný, protože ukrajinská přepravní kapacita je 142 miliard kubických metrů plynu ročně a není stoprocentně využívána. Rusům ale nepochybně šlo o to, aby se napříště vyhnulo každoročnímu handrkování o ceny za tranzit a zároveň i o to, aby pro Západ byli naprosto spolehlivými obchodními partnery. Severní proud však ani při plné kapacitě všechny ruské dodávky do západní části kontinentu nepřepraví a přes Ukrajinu bude proudit i nadále. Ruská pozice při jednáních o cenách za tranzit však bude podstatně silnější: ukrajinští specialisté už spočítali, že na tranzitních poplatcích přijde Ukrajina o skoro 0,75 miliardy dolarů ročně. 

Co bude spuštění nového rusko-německého plynovodu znamenat, zjistíme až po pár letech. Pro Rusy to rozhodně byla velmi nákladná investice (mluví se o tom, že 5,7 miliardy dolarů, plánovaných na výstavbu v roce 2007, se nejméně zdvojnásobilo a návratnost investice se odhaduje na 14–15 let). Rozhodně se ale nezdá, že by Severní proud představoval pro Evropu nějaké energetické znevolnění, v jehož rámci by si Gazprom diktoval, co by chtěl. Rusko je sice hodně významným dodavatelem energetických surovin pro starý kontinent, jenže do Evropy tyto suroviny alespoň prozatím dodávat a prodávat nejen může, nýbrž také musí. Což by naše případné obavy mohlo alespoň zčásti uklidnit. 

External source of this news: http://www.rozhlas.cz/cro6/komentare/_zprava/libor-dvorak-rusko-napousti-technologicky-plyn-do-plynovodu-severni-proud--945020
The Forsecurity.org is not responsible for the content of external websites. However, the Experts of the Foreign Policy and Security Research center can comment the news from external sources. Foreign Policy and Security Research center created by leading Belarusian scientists, experts in the field of history, law, diplomacy in 2008 (Minsk, Belarus). Our spokepersons act as experts in the evaluation of current events in Belarus and abroad. The FPS Office of Media Relations helps members of the news media set up interviews with FPS experts, produces news releases to inform the media and public about FPS research and corporate news, and works with FPS researchers to produce op-eds for publication. The fastest way to get a response to a media interview or op-ed request is to email us. See also section Contacts. Feel free to contact us.



Email Subscribers Only Getting Updates Once A Day


FOR PARTNERS

The FPS Research Center is a nonprofit institution that helps improve policy and decisionmaking through research and analysis. FPS focuses on the issues that matter most such as national security, international affairs, and more. As a nonpartisan organization, FPS operates independent of political and commercial pressures. We serve the public interest by helping lawmakers reach informed decisions on the nation's pressing challenges. Foreign Policy and Security Research Center has the capacity to implement scientific programs, to conduct sociological research, scientific conferences, seminars and lectures. We are open to cooperation with representatives of state agencies, research centers, political parties, international civil society organizations.

FOR MEDIA

Foreign Policy and Security Research center created by leading Belarusian scientists, experts in the field of history, law, diplomacy in 2008 (Minsk, Belarus). Our spokepersons act as experts in the evaluation of current events in Belarus and abroad. The FPS Office of Media Relations helps members of the news media set up interviews with FPS experts, produces news releases to inform the media and public about FPS research and corporate news, and works with FPS researchers to produce op-eds for publication. The fastest way to get a response to a media interview or op-ed request is to email us.

EMAIL US

 You can contact any of our experts (to do this, simply enter his name),  CEO of our Center, or simply ask the site administrator.

We are from Minsk (Belarus)

We are from the Foreign Policy and Security Research Center

Learn more about our interests ]]> here ]]>

 Please be sure that your email address is correct otherwise we can not contact you.

For example, your mobile phone number with country code

Image CAPTCHA
Enter the characters shown in the image.

]]> fir.bsu.by ]]>


]]> EUXTV ]]>
]]> consilium ]]>

]]> Rambler's Top100 ]]>